Vzpomínky bolí

23. dubna 2016 v 14:58 | Adeleide |  K zamyšlení
Jednoho dne si uvědomíš jaká je pro tebe důležitá, co všechno by byla schopna pro tebe udělat.Pochopíš jak ji na tobě záleželo, jak tu stále byla pro tebe zatímco ty jsi tu byl pro jiné. Přijdeš na to, že ona byla ta, která si zasloužila to, co si dával vždy jiné. Jednou to přijde, ale v té chvíli už bude pozdě.

Bude po všem. Ona už tu pro tebe nebude. Odejde. Daleko od tebe. Někam, kde se nebudete moci vídat. Na místo, na kterém bude s někým, kdo jí k nohám položí i modré z nebe jen aby se usmívala, jen aby byla šťastná jako nikdy předtím. A vté chvíli pochopíš, že jsi zůstal sám.Sám mezi všemi falešnými lidmi, mezi kterými nebude nikdo takový jako byla ona. Osoba, kterou jsi měl strašně rád. Člověk, pro kterého návrat by si udělal cokoliv na světě. No v tom momentě ti dojde, že už se to nezmění.

Odešla a nic / nikdo ti ji nevrátí zpět. Začneš vzpomínat na ty nádherné chvíle.Chvíle, které by jsi nejraději resetoval. Promítáš si v hlavě ty momenty když jste se spolu smáli, když jste blbli jako malé děti. To období tvého života, o kterém by jsi nikdy neřekl, že skončí. Že ti bude jen další vzpomínkou do sbírky. Zůstaneš bezmocně stát a budeš je poslouchat to ticho, které za sebou nechala. To prázdno, které po ní zůstalo...A vté chvíli bude zbytečné přemýšlet o tom, kdo má na tom vinu. Stalo se, nevrátíš to zpět. Spokojit se s někým, kdo jí bude podobný. S někým, kdo ti bude připomínat osobu o kterou jsi přišel. Budeš se usmívat, říkat jaký jsi šťastný, ale v duchu si budeš uvědomovat, že nikdo nebyl a nebude jako ona.Osoba kterou jsi navždy ztratil.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama